Začínáme končit

No né, co se to děje?! Já píšu další příspěvek dokonce v menším intervalu než měsíc! Dobře já!

Čas začíná ukrutně rychle pracovat proti mě, můj pobyt tady se zkrátil už natolik, že začínám stříhat metr s jednocifernými čísly. A 4 měsíce v Norsku budou minulostí. Ještě ale není čas na hodnocení, na to je ještě brzy.

Včera jsem dokončil a odevzdal největší část práce, která by mi měla zajistit úspěšné ukončení a absolvování zimního semestru. Jak už jsem se zmiňoval posledně, vzhledem k tolika různým rozptylujícím faktorům a možná i trochu lenosti, jsem začal trošišku později, než by bylo zdrávo. Ale co, nebylo to poprvé a určitě ne ani naposledy, navíc, pod tlakem a ve stresu pracuju nejlíp. Celé tři dny v kuse jsem strávil na zadku a psal a psal a psal. Noc před odevzdáním byla téměř bezesná, pouhé 2 hodiny spánku, 2 kafe a jedna sprcha. Bohužel se mi to ale nepodařilo dorazit úplně, mentální únava se dostavila, a tak jsem musel prodloužit termín odevzdání o jeden den, naštěstí s tím nebyl problém. Nicméně, byla to teda fuška. Celé porfolio se skládalo celkem z 9 prací - vlastní zhodnocení kazdého tripu s důrazem na vlastní profesní rozvoj či nerozvoj atd. Potom nějaké učební programy (naplánování několikadenního výletu na kanoích a další se zaměřením na kulturně - historickou tematiku), taky jsem psal o bezpečnosti na vodě a asi největším oříškem bylo zamyšlení na téma "Good Seamanship" což by se ve volném překladu dalo přeložit jako Co je to být dobrým námořníkem (tahle práce má spojitost s kurzem plachtění na moři, o kterým jsem vás ještě neinformoval, sorry :) ). Suma sumárum, celkem to skoro vydalo na jednu bakalářku (37 stránek), a tak jsem na sebe náležitě hrdý, že jsem to dokázal dokonce v angličtině a mám z toho i radost. Že by trénink na příští rok?? Snad ne, v takovým stresu už zase dlouho pracovat nechci :)

Study hard!!!

Ve středu, kdy byl oficiální termín odevzdání portfolia, jsme měli sraz ve čtyři hodiny ve škole s Jensem. Pozval nás všechny k sobě domů na takové neformální setkání ku příležitosti ukončení studia. Jens bydlí se svou přítelkyní asi 5 km od Bø v malém domku přestavěném ze staré chalupy. Přesně tohle je typ bydlení, který se mi líbí a jednou, až budu velkej, si něco takovýho taky postavím :) Vešlo se nás tam ale dokonce všech 15, k občertvení byl podáván typický norský vánoční pokrm - kaše (chuťově něco jako naše krupicová, ale z mouky a smetany) na sladko se skořicí a k tomu - pozor - vepřový, sobí a hovězí maso s takovým papírovým knackerbrotem. Zajímavá kombinace, obojí velmi dobré, ale myslím, že kombinovat tak skvělý jídla dohromady je trochu divný. Norové mají občas zvláštní chutě... prasata :) Promítali jsme fotky ze všech tripů a docela se u toho bavili. Holky upekly dokonce i nějaký ten koláč, a tak ani kafíčko nechybělo. Večer byl celkově hodně pohodový, dobře jsme se bavili a já jsem tak  pořád čekal, kdy Jens vytáhne nějakou tu lahvinku, abychom to teda zakončili, jak se sluší patří. Jako chlapi! Čekal jsem marně. V Norsku to tady asi zvykem není. Na výletech byl zákaz alkoholu 100%ní a všichni ho dodržovali, ale to mi nevadilo. Je to úplně jiný oproti mentalitě u nás. Tady by hříšníka, který by během školní akce chlastal, okamžitě vyhodili  ze školy a nikdo by se s ním nemazal. V tomhle je to tady hodně přísný, ale na druhou stranu je to zase dobře.

Jensův domek a mazlik

Přišla návštěva...

Jens

Outdoor Life, 2010

Vpředu sladká kaše, následována masem, máslem, cukrem, skořicí :)

Hned další den pro nás mezinárodní koordinátorky uspořádaly závěrečné příjemné posezení ve škole s perníčkama a tradičním vánočním norský horkým čímsi (asi jako cider, ale bez alkoholu) s rozinkama a mandlema. Vyplňovali jsme pro ně dotazník, jak se nám tady líbilo a jak jsme to všechno hodnotili, nakonec se zpívaly norské koledy.

Studium pro mě ale ještě neskončilo, do pondělí musím napsat esej na předmět The Individual... na dalších 8 stránek a potom v pátek píšeme test z norštiny. Tak já valím zase vzhůru do práce. Na víkend mám totiž velký plány - zítra v sobotu razíme s klukama na Gaustatoppen, nejvyšší vrchol Telemarku. Máme ze školy půjčený běžky, dva mají sněžnice, a tak snad dobyjeme vrchol. Předpověď počasí je celkém přívětivá - pouze - 15°C (oproti minulému týdnu, kdy tam bylo -25°C) a slunečno. Dnes jsem byl ještě na chvíli běžky otestovat a pro jistotu jsem si narazil koleno, tak snad to do rána moc neoteče a budu v provozuschopném stavu. Hezký víkend všem!

Ha det bra!