Game is over!

Na každého jednou dojde a dnešním dnem došlo i na mě. Moje dny v Norsku se naplnily do posledního a čtyři měsíce utekly jako voda. Vůbec se mi tomu nechce věřit. Právě teď sedím na letišti v Oslo a mám nějakou chvíli volno, tak přemýšlím na tím vším co se tady událo. Všechno se to semlelo tak rychle, že se mi tomu až nechce věřit. Pořád se něco dělo, poznal jsem nádherný kout světa, lidi ze všech možných světových zemí stát, ve kterém všechno funguje, kde není skoro žádná kriminalita, lidé jsou většinou milí a usměvaví...Tohle u nás moc nemáme. Za celou dobu pobytu jsem nemusel nikde přivazovat kolo, když jsem jel například do školy nebo na nákup a vůbec jsem neměl vnitřní pocit, že by mi ho někdo mohl ukrást. Vůbec spousta věcí je tady založená jenom na důvěře a je až neuvěřitelné, že to opravdu funguje. Třeba na pumpě nebo v obchodě stojí všude automaty s kafem, které nejsou na peníze. Nikdo u nich nestojí, stačí si jen to kafe natankovat do kelímku a jít to zaplatit ke kase. Nikoho nenapadne to neudělat. Nebo například, možná už jsem o tom psal dřív, u silnice na podzim stojí stánky s jablkama, bez obsluhy. Člověk přijede, vybere si přepravku a podle odrůdy a ceníku zaplatí do schránky. Obávám se, že u nás by už farmáři tímto způsobem dávno zkrachovali. A tak by se dalo pokračovat dál...

 

Svítá mi ale naděje, že tu strávím i další semestr! Minulý týden jsem dostal ze školy mejl, že univerzita má výjimečně nějaké zbylé finance a je možnost si pobyt prodloužit. V to jsem ani nedoufal. Nelenil jsem tedy a obratem zajistil všechny náležitosti a poslal k posouzení do Prahy. Paradoxem je, že v norské škole to nebyl vůbec žádný problém i přesto, že poslední termín pro podání přihlášek na další semestr byl začátkem listopadu. Koordinátorka mi vše pomohla zařídit a ještě mi ochotně pomohla s mými vlastními papíry, co jsem potřeboval poslat za sebe. Vše hotovo během 1,5 hodiny. Teď čekám už týden jak se vyjádří na rektorátu UK a obávám se, abych se výsledky dozvěděl ještě do Vánoc. Semestr v Norsku začíná už zase 10. ledna, tak je to docela na knop. Tak mi držte palce!

Na závěr pár posledních obrázků ze včerejšího nostalgického loučení s Bø...

Tak tedy na viděnou, Norsko!!!