Den syttende mai a "Bunad"

17. května se v Norsku slaví státní svátek. Oslavuje se se den ústavy, která byla formálně přijata roku 1814 a přinesla Norsku nezávislost. I když ne tak úplně. Do roku 1814 bylo Norsko pod vlivem Dánska ještě spolu se Švédskem a po tomto datu ulpívali Norové ještě v unii se Švédy, která se definitvně rozpadla až v roce 1905. Oslavy jsou ale bujaré každý rok a Norové jsou na svůj nezávislý stát hrdí. Slaví se po celém Norsku, ale i v zemích, kde žijí norští přistěhovalci (nejvíce jich je asi v USA).

Slaví se tak, že se lidé obléknout do typických krojů - tzv. bunad, vezmou vlaječky a vyrazí do ulic. A u toho jsem samozřejmě nemohl chybět. Tady v Bø se už ráno kolem 10. hodiny začali lidé shlukovat podél hlavní ulice a čekalo se na hlavní program dne - průvod. Přirovnal bych to asi k našim prvomájovým oslavám, kterých jsem sice za život moc nezažil, ale něco si ještě matně vybavuju, jak jsme po Rtyni chodili s lampiónama :)

Děti byly úplně nejvíc fotogenický :)

Rodina našeho učitele Andrého

 

Norové sice místo lampionů mají vlaječky a ještě vykřikují oslavné 'Hip, hip, hurra!' V průvodu šlo spousta lidí - různé spolky, děti ze škol, které nesly třídní vlajky, rodiny, no prostě skoro všichni. Až mi přišlo, že tolik lidí, kolik jsem viděl tady snad ani nemůže žít. Průvod doprovázelo hned několik dechových kapel, které hrály hlavně národní hymnu a různé pochodové písně. Celý ten dlouhý had se kolem nás šinul pár desítek minut, řekl bych a jeho cíl byl na kopci u kostela. Zde měl proslov starosta a pak si všichni vyslechli mši, nakonec ještě jednou hymnu a šlo se zpátky domů. Grilovat a užívat si krásného svátečního dne.

Celé to mělo příjemnou atmosféru a už poněkolikáté jsem se mohl přesvědčit, že Norové jsou na svou zemi a původ opravdu hrdí.

 

A na závěr ještě krátké video pro dokreslení atmosféry.